Zobrazování předmětu spojkou
Pokus číslo: 1683
Cíl pokusu
Tento pokus ukáže, jak se může zobrazovat předmět v určitých vzdálenostech od spojky (vzhledem k její ohniskové vzdálenosti).
Teorie
Čočky, které jsou základními zobrazovacími prvky ve většině optických přístrojů, využívají k zobrazení předmětu lom světla. Převážně se zhotovují ze skla s větším indexem lomu než má okolní prostředí, obvykle vzduch.
Spojná čočka, zkráceně spojka, láme příchozí rovnoběžné paprsky tak, že se po průchodu spojí v jednom bodě (toto platí v případě, že zanedbáme otvorovou vadu čočky; více o vadách čoček se můžeme dočíst v elektronické Encyklopedii fyziky), zatímco po průchodu rozptylnou čočkou, zkráceně rozptylkou, se paprsky rozbíhají. Abychom zjistili, jak se zobrazí pomocí čočky nějaký předmět, budeme uvažovat jako idealizaci tenkou čočku a tři význačné paprsky (viz obrázek níže):
Paprsek, který prochází optickým středem tenké spojné čočky O, nemění svůj směr.
Paprsek, který dopadá na spojku rovnoběžně s její optickou osou o, se láme do obrazového ohniska Fʹ.
Paprsek, který projde nejdříve předmětovým ohniskem F, se po průchodu spojkou láme a dále pokračuje rovnoběžně s optickou osou spojky.
Vzdálenost ohniska od optického středu se nazývá ohnisková vzdálenost a značí se f. Vzdálenost předmětu od čočky značíme a, obrazu pak aʹ. Mezi veličinami a, aʹ a f platí vztah nazývaný zobrazovací rovnice čočky
\[\frac{1}{f}=\frac{1}{a}+\frac{1}{a^ʹ}.\tag{1}\]Při zobrazení předmětu spojkou může nastat několik případů, které jsou rozebrány v tabulce níže. Všechny tyto situace je možné si načrtnout pomocí význačných paprsků.
vzdálenost vlastnosti obrazu předmětu obrazu a > 2f f < aʹ < f skutečný, převrácený, zmenšený a = 2f aʹ = 2f skutečný, převrácený, stejně veliký 2f < a < f aʹ > 2f skutečný, převrácený, zvětšený a = f aʹ → ∞ obraz vzniká v nekonečnu a < f 0 < aʹ < ∞ zdánlivý, vzpřímený, zvětšený Pomůcky
Optická lavice, spojka, čtvrtka, nůžky, zdroj světla, stínítko.
Postup
Pomocí čtvrtky si vyrobíme clonku, ve které vystřihneme jedničku.
Na optickou lavici umístíme zdroj světla, spojku a stínítko.
Vyrobenou clonku umístíme mezi zdroj světla a spojku tak, aby byla od spojky dál, než je dvojnásobek její ohniskové vzdálenosti.
Stínítkem posouváme, dokud na něm nezachytíme ostrý obraz.
Totéž opakujeme s clonkou ve vzdálenosti rovné dvojnásobku ohniskové vzdálenosti spojky a ve vzdálenosti větší jak ohnisková vzdálenost, ale menší než její dvojnásobek.
Uspořádání pokusu můžeme využít k výpočtu ohniskové vzdálenosti čočky. Pro různé předmětové vzdálenosti si budeme zaznamenávat vzdálenosti ostrého obrazu a pomocí rovnice (1) vypočítáme ohniskovou vzdálenost čočky.
Vzorový výsledek
Video níže ilostruje průběh pokusu.
Technické poznámky
Jako clonku můžeme do čtvrtky vystřihnout jakýkoliv nesymetrický obrazec, abychom viděli, kdy je obraz převrácený.
Místo stínítka můžeme využít např. stěnu a ostrý obraz hledat pomocí pohybu spojky a clonky zároveň.
Pokus je lepší provádět v zatemnělé místnosti, aby byl obraz co nejlépe vidět.
Metodické poznámky
Po každé části, kdy je clonka vůči spojce v jiné pozici, bychom měli s žáky vyjmenovat vlastnosti obrazu.
Můžeme ukázat, že pokud umístíme clonku ke spojce blíže, než je její ohnisková vzdálenost, nezachytíme na stínítku ostrý obraz.
Pokud bychom vyměnili spojku za rozptylku, opět nezachytíme na stínítko ostrý obraz, a to při žádné vzdálenosti clonky od rozptylky. Můžeme ho však pozorovat okem při pohledu do rozptylky proti směru dopadajících paprsků.
Ať bude clonka v jakékoliv pozici mezi zdrojem světla a rozptylkou, obraz bude vždy zdánlivý, přímý a zmenšený.