Kapacita vodiče
Pokus číslo: 1858
Cíl pokusu
Pokus ukazuje, jak souvisí kapacita vodiče s jeho velikostí.
Teorie
Kapacita vodiče C vyjadřuje schopnost vodiče hromadit na sobě náboj. Je definována podílem náboje Q izolovaného vodiče a jeho potenciálu φ:
\[C=\frac{Q}{φ}\]Kapacita závisí na velikosti i tvaru vodiče. Pokud tedy nabijeme dvě různě velké vodivě spojené plechovky (mají stejný potenciál), bude na větší plechovce větší náboj.
Kapacita kulového vodiče o poloměru R je \(C=4πε_0ε_rR\), kde ε0 je permitivita vakua a εr relativní permitivita daného prostředí. Permitivita vakua je ε0 ≈ 8,85 ·10-12 C2·N-1·m-2, relativní permitivita vzduchu je εr ≈ 1. Na 1 cm poloměru kulového vodiče tedy vychází kapacita přibližně 1 pF.
Pomůcky
Dvě různě velké plechovky, izolační podložky, PVC tyč, flanel, spojovací vodič, doutnavka.
Postup
Různě velké plechovky postavíme na izolační podložky a spojíme je vodičem, který půjde snadno sundat (např. vodivou tyčí).
Spojené plechovky nabijeme PVC tyčí.
Opatrně odstraníme vodič tak, abychom plechovky nevybili.
Doutnavkou se postupně dotkneme obou plechovek a porovnáváme intenzitu bliknutí.
Vzorový výsledek
Video níže ilustruje možný průběh pokusu.
Technické poznámky
Místo doutnavkou se můžeme plechovek dotknout pouze rukou a porovnávat, od které jsme dostali větší „ránu“.
Pro přesné porovnání lze náboj na plechovkách změřit coulombmetrem.
Komentář
Experiment je podrobněji popsán v textu L. Dvořák a kol.: Náboje, proudy a elektrické obvody, který vznikl v rámci projektu OPPA.