Curieho motory, konstrukce IV-V

Pokus číslo: 2182

  • Cíl pokusu

    Budeme sestrojovat otáčivé motory fungující na principu fázového přechodu látky při zahřívání nad Curieho teplotu.

  • Teorie

    Curieho bod je teplota, při níž se feromagnetická látka mění na paramagnetickou – jinými slovy, téměř se přestává přitahovat k magnetům. Této vlastnosti lze využít pro konstrukci Curieho motoru.

    Motory, které v tomto experimentu zkonstruujeme, budou mít podobu otáčivých motorů z feromagnetického materiálu, který zahříváme v blízkosti permanentního magnetu. Když část feromagnetického drátu vložíme do plamene, stane se po zahřátí lokálně paramagnetickou látkou a tato část nebude přitahována blízkým magnetem, ke kterému se proto přitáhne následující část drátu. Pootočením motoru se první část dostane mimo plamen a další část naopak do plamene – postupně se tak první část ochladí a ve vhodné pozici motoru se znovu bude k magnetu přitahovat. Tento děj se bude periodicky opakovat, čímž získáme otáčivý motor.

    Další konstrukce Curieho motorů lze vidět v experimentu Curieho motory, konstrukce I-III.

  • Pomůcky

    • konstrukce motoru viz jednotlivé postupy

    • hořák a zápalky

    • permanentní magnet (my využíváme neodymový)

    • stojan na konstrukce a magnet

  • Postup konstrukce IV

    1. Z třífázového analogového elektroměru vyjmeme otáčivou část s diskem umístěnou v kovovém držáku.

    2. Na osu dáme kousek papíru a omotáme měděným drátem, který bude držet niklovou obruč.

    3. Z niklového drátu vytvoříme obruč a připevníme ji pomocí měděnných drátů k ose elektroměru.

    4. Do blízkosti obruče umístíme magnet.

    5. Na obruč, poblíž umístění magnetu, namíříme plynový hořák a zapálíme.

    Obr. 1: Konstrukce IV
  • Postup konstrukce V

    1. Do osy špuntu vyvrtáme otvor o tloušťce 4 mm do hloubky přibližně 2-3 cm.

    2. Do špuntu vyvrtáme kolmo na osu otvor o tloušťce 1 mm a hloubce 1 cm. Další dva otvory umístíme rovnoměrně po plášti válce.

    3. Do otvoru v ose umístíme odšroubovanou část propisovací tužky, která je umístěna na mačkacím mechanismu, viz obr. 2, obr. 3.

    4. Do otvorů v plášti umístíme měděné dráty.

    5. Z niklového drátu vytvoříme obruč a pomocí měděných drátů ji připevníme na špunt.

    6. Do stojanu umístíme jehlu nebo hřebík a na hrot umístíme část propisovací tužky ve špuntu.

    7. Do blízkosti obruče umístíme dva magnety, každý na jinou pozici, ideálně naproti sobě.

    8. Na obruč, do blízkosti obou magnetů, umístíme hořáky a zapálíme je.

    Obr. 2: Korek a část propisky
    Obr. 3: Část propisky v korku
    Obr. 4: Konstrukce V
  • Vzorový výsledek

    Video níže zachycuje vzorový výsledek pro konstrukci IV Curieho motoru.

    Video níže zachycuje vzorový výsledek pro konstrukci V Curieho motoru.

  • Technické poznámky

    • Konstrukci V lze sestavit z běžně dostupných pomůcek a niklového drátu. Konstrukce IV je sestavena z třífázového analogového elektroměru, který již není běžně dostupný.

    • Konstrukce by měly fungovat i za použití běžněji dostupného ocelového drátu, avšak funkčnost je horší než v případě použití niklového drátu.

    • U otáčivých motorů je nutné mít obruč pokud možno vycentrovanou, aby se motor otáčel.

    • Použijeme-li silný magnet, bude jev patrnější, neboť tření v ložisku a nedokonalosti v konstrukci jsou překonány silou magnetu.

    • Často se vyplatí umístit hořák ne přímo pod místo nejblíže k magnetu, ale trochu stranou tak, aby zahřívaná část nebyla symetricky blízko k magnetu, pak se může stát, že se motor neotáčí jedním směrem, ale jednou tím a podruhé opačným směrem.

    • Neodymové magnety mají doporučenou pracovní teplotu 80 °C, někdy je nutné použít pro magnet chlazení. Jako dostatečné chlazení stačí pasivní chlazení větším kusem kovu. U používání ocelového drátu místo niklového je často potřeba magnety více chladit.

  • Metodické poznámky

    • Doporučujeme mít tento pokus umístěný na místě, kde jej budeme předvádět a mít dopředu vyzkoušené, kde mít umístěn hořák, kde magnet a kde konstrukci motoru, aby byl efekt patrný.

    • Zkuste se studentů zeptat, co by mohlo nastat po zapálení hořáku a diskutujte s nimi možné výsledky, které vymyslí.

    • Doporučujeme při provádění experimentu dodržovat zásady bezpečnosti práce a nenechat studenty, aby pokus prováděli sami, bez dozoru vyučujícího.

  • Komentář

    Pro sestavování motoru studenty doporučujeme použít konstrukci III, která je popsána v úloze Curieho motory, konstrukce I-III.

Typ pokusu: kvalitativní
Věková skupina: od střední školy
Potřebné vybavení: vyžaduje specifické pomůcky
Čas přípravy pokusu: delší než 10 minut
Čas provedení pokusu: do 3 minut
Pokus je zachycen na videu
Multimediální encyklopedie fyziky