Filtr seznamu experimentů?

Zvolte požadované hodnoty úrovní a požadované štítky. V obsahu budou zobrazeny pouze úlohy mající jednu ze zvolených úrovní každé škály a alespoň jeden štítek. Pokud chcete filtrovat pouze podle některých škál nebo jen podle štítků, nechte ostatní skupiny prázdné.

Škály

Typ pokusu
Věková skupina
Potřebné vybavení
Čas přípravy pokusu
Čas provedení pokusu

Štítky

Kategorie
«
«
«

Chladnutí vody v různých hloubkách v odměrném válci

Pokus číslo: 2336

  • Cíl pokusu

    Mnoho chemických a fyzikálních situací vyžaduje měření teploty kapalin v delším časovém úseku minut či desítek minut. Kde v kapalině ale teplotu měřit, abychom dostali co nejpřesnější údaje? U hladiny, u dna, někde uprostřed? A lze vůbec hovořit o přesnosti, má smysl mluvit o teplotě kapaliny jako o jednom jediném čísle?

    Cílem následujícího experimentu je ukázat, že odpovědi na výše uvedené otázky si zasluhují naši pozornost, abychom při fyzikálních měřeních nedocházeli ke zcela zavádějícím výsledkům.

  • Teorie

    Platí, že s rostoucí teplotou klesá vlivem objemové teplotní roztažnosti hustota tekutiny podle vztahu: \rho_{1}=\rho_{0}(1+\betaΔt), kde β je součinitel teplotní objemové roztažnosti kapaliny, Δt rozdíl teplot na začátku a na konci měření, ρ0 počáteční hustota a ρ1 hustota na konci měření. Výjimku představuje například tzv. anomálie vody v teplotním intervalu 0 °C až 4 °C – tekutina o vyšší teplotě pak stoupá v tíhovém poli vzhůru. Problematika anomálie vody je více přiblížena v úloze Hopeho experiment: Anomálie vody, Teorie: Anomálie vody.

  • Pomůcky

    Připravíme si: odměrný válec (pro lepší zachycení výsledků je ideální zvolit vysoký a úzký odměrný válec), bodový teploměr (v našem případě Vernier STS-BTA) a rychlovarnou konvici.

  • Postup

    1. Umístíme měřicí prvek bodového teploměru do vybrané hloubky v odměrném válci – například na dno.

    2. Spustíme měření teploty a válec naplníme čerstvě zvařenou vodu z rychlovarné konvice.

    3. Vodu necháme chladnout a po určité době měření ukončíme. Ve vzorovém experimentu trvalo měření vždy 20 minut, ve výuce ale postačí 3-4 minuty.

    4. Umístíme měřicí prvek bodového čidla do jiné výšky ve válci a body 1-3 zopakujeme. Takto proměříme všechny zvolené polohy čidla a získané závislosti necháme zobrazit do společného grafu.

  • Vzorový výsledek

    Výsledkem měření je graf, který ukazuje průběh chladnutí vody v různých polohách v odměrném válci (obr. 1).

    Obrázek 1: Vlevo uspořádání pokusu, vpravo naměřené závislosti. Vzdálenosti v legendě grafu
 představují výšku bodového teplotního čidla nade dnem nádoby.

    Interpretace naměřených dat:

    • Graf na obr. 4 dává jasné odpovědi na otázky uvedené v úvodu tohoto experimentu. Pokud nebudeme kapalinu v nádobě během jejího ohřívání či chladnutí neustále promíchávat, vytvoří se v ní teplotní rozdíly vyplývající ze závislosti hustoty kapaliny na teplotě. Významnost těchto rozdílů samozřejmě značně závisí na parametrech nádoby či druhu kapaliny – například anomální chování vody v rozmezí 0 °C a 4 °C je velmi unikátní.

    • Lze si povšimnout toho, že teplota vody ve válci se v daném čase rozhodně nemění lineárně s hloubkou – výrazně chladnější vrstva vody se vytváří v bezprostřední blízkosti dna válce, ale již ve čtvrtině výšky vodního sloupce se teploty blíží hodnotám měřeným v horní části nádoby. Pokud bychom ale porovnali údaje měřené teploměrem u dna a u hladiny, v některých okamžicích se během chladnutí původně vroucí vody budou v této konkrétní nádobě lišit až o 21 °C!

    • Jestliže podrobně rozebereme první sekundy měření, kdy dochází k nalévání vroucí vody do válce, zjistíme navíc, že v případě nejníže položeného teploměru, který je vodou zaplaven nejdříve, se maximální měřená teplota ani nepřehoupla přes 82 °C; čím je teploměr výše, tím vyšší teplotu na počátku měření ukázal. Tento výsledek jde zdánlivě proti naší zkušenosti – voda by měla být nejteplejší ihned po vypnutí konvice, s tím, jak ji postupně do válce lijeme, by měla spíše chladnout. Tento paradox může být ve výuce využit jako problémová úloha pro studenty. Vysvětlení se skrývá v tepelné výměně mezi nalévanou vodou a nádobou – ve chvíli, kdy je zaplaven nejníže položený teploměr, je vody ve válci málo a rychle snižuje svoji teplotu při kontaktu se sklem válce. S rostoucím objemem přilité vody role ochlazování nádobou slábne, a výše položené teploměry tak naměří vyšší maximální teplotu; teplota měřená spodními teploměry ale již nevzroste, protože právě k nim klesá voda ochlazená v horních částech válce jeho stěnami.

  • Technické poznámky

    • K měření je ideální zvolit vysoký a úzký odměrný válec, ve kterém rozdíly mezi naměřenými hodnotami více vyniknou. Rozdíly se ovšem dají naměřit i v běžné skleničce. V našem případě byl k měření použit odměrný válec o výšce 23 cm a průměru 2,5 cm. Voda měla objem 110 ml.

    • Měřicí prvek bodového čidla lze v dané hloubce zafixovat například tak, že ho připevníme k tyčce či špejli, která bude do vody ponořená.

  • Metodické poznámky

    Z metodického hlediska je fyzikálně vhodnější zopakovat měření v tomtéž uspořádání vícekrát a získané hodnoty pak zprůměrovat – v našem případě bylo měření provedeno v šesti polohách, přičemž pro každou polohu bylo zopakováno pětkrát.

Typ pokusu: kvantitativní
Věková skupina: od 2. stupně základní školy
Potřebné vybavení: vyžaduje specifické pomůcky
Čas přípravy pokusu: do 3 minut
Čas provedení pokusu: delší než 10 minut