Výška hladiny kapaliny v kapiláře
Pokus číslo: 1978
Cíl pokusu
Cílem tohoto experimentu je ukázat závislost výšky, do které vystoupá hladina kapaliny v kapiláře, na vniřním průměru kapiláry a na teplotě vody, do které kapiláru ponoříme.
Teorie - kapilární jevy
Ponoříme-li kapiláru (trubičku o velmi malém vnitřním poloměru) do nádoby s kapalinou, vystoupá hladina kapaliny v kapiláře výše (nebo níže), než je hladina kapaliny vně kapiláry.
U kapalin smáčejících stěny nádoby dochází ke kapilární elevaci - hladina v kapiláře vystoupá výš, než je hladina kapaliny vně nádoby.
U nesmáčivých kapalin dochází ke kapilární depresi - jejich hladina klesne níže, než je hladina vně nádoby.
Vzdálenost hladin h v kapiláře a nádobě s kapalinou můžeme určit ze vztahu
\[h = \frac{2σ}{rρg},\tag{1}\]kde σ značí povrchové napětí kapaliny při dané teplotě, r je poloměr kapiláry ρ je hustota kapaliny a g je tíhové zrychlení.
Poznámka: Odvození vztahu pro určení elevační výšky v kapiláře lze najít v úloze Skleněné destičky ve vodě.
Ze vztahu (1) vyplývá, že s rostoucím poloměrem kapiláry bude výška hladiny kapaliny v kapiláře klesat.
Pokus předvedeme s obarvenou vodou. Výška hladiny bude kromě poloměru kapilár záviset také na teplotě vody. Povrchové napětí vody klesá s rostoucí teplotou. Na teplotě závisí i hustota vody, která od cca 4 °C s rostoucí teplotou též klesá.
Poznámka: Řešení podobné úlohy najdete zde Výška hladiny kapaliny v kapiláře.
Pomůcky
dvě nebo více kapilár o různých poloměrech
držák na kapiláry
nádoba na vodu
varná konvice
voda
dvě různá potravinářská barviva (nejsou nutná, ale výška hladiny bude lépe vidět, pokud bude voda obarvená)
Postup
Studenou vodu obarvíme potravinářským barvivem.
Do obarvené vody ponoříme kapiláru.
Pozorujeme, jak vysoko vystoupá hladina vody v kapiláře.
Na kapilárách si můžeme fixou nebo lepicím papírkem označit, jak vysoko v jednotlivých kapilárách vystoupala studená voda.
Pokus zopakujeme s horkou vodou.
Vzorový výsledek
Pro náš pokus jsme použili studenou vodu o teplotě přibližně 10 °C, kterou jsme obarvili modrým potravinářským barvivem a horkou vodu o teplotě asi 70 °C obarvenou červeným barvivem.
Na obr. 2 je vidět kapilární elevace nejdříve studené, poté horké vody.
Na obr. 3 je detail kapilár se studenou a horkou vodou. Pro porovnání výšek hladin jsme vedli úsečky od hladin v kapilárách se studenou vodou ke kapilárám s horkou vodou. Můžete vidět, že studená voda vystoupá v kapilárách výše, než horká voda.
Metodické poznámky
Výšku, do které vystoupala hladina vody, můžete změřit a porovnat ji s výpočtem podle vztahu (1). Dále se žáky můžete diskutovat, jestli se shoduje naměřená a teoreticky vypočtená výška kapilární elevace, popř. proč se tyto hodnoty liší.